À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čas: Podzim 2006
Místo: někde v České republice
Osoby, obsazení, zápletka: Jeden fanoušek metalu (říkejme mu Tomáš, je mu 20 let) přišel navštívit druhého fanouška metalu (říkejme mu Petr, je mu 27 let) a při té příležitosti přinesl i nějaká nová CD...
Tomáš: Zdar, hele mám tady pro tebe to nový cédo těch EKTOMORF, jaks to po mně minule chtěl.
Petr: Jo to jsou ti Maďaři, co vydávají u Nuclear Blast? Hmm, to jsem zvědavej, co je to za zázrak, když jim tam tak věřej.
Tomáš: Hele, a to ani nevíš, že v Německu jsou dost populární a celkem tam frčej!
Petr: Hmmm, tam taky frčí kdejaká (pííííííííp) …na.
Tomáš: Ale di někam, už seš jak ti blbci z Metalopolis, co známý kapely pomluví, jen aby byli zajímaví a pak tam vychvalují nějaký hovadiny, co nikdo nezná.
Petr: Tak to dej sem… Hele, co to jako je? Na obalu je sice napsaný EKTOMORF, ale to CD… Nejsou to nějací SOULFLY, které jsem ještě neslyšel? Hmm, to asi těžko, když mám všechny doma. Ty kytary, ty riffy, ten nástup do první skladby, ten vokál, ty rytmy… Dyť to všechno zní jako Maxova kapelka. Jo a taky mě napadají třebas MACHINE HEAD, něco z „Burn My Eyes“, něco pak zase z „Burning Red“. No to jsou věci.
Tomáš: Co zas kecáš, ty vole, dyť je to výborný!
Petr: No já nevím. Tak tohle mě teda fakt nasralo. Čekal jsem kdoví co a ona se z toho vyklube totální kopírka věcí, který poslouchám už léta. K čemu je to jako dobrý? Počkej počkej, ten refrén zase není špatný a tahle hoblovačka se taky povedla. Jo a ten riff je taky takovej chytlavej, na to se musí dobře pařit. Sakra, nezní to zas tak špatně. Chlapi to mají hlavně zmáknutý po zvukový stránce a ty nástroje taky nedrží v rukou poprvé. No jo, tohle si už v Nuclear Blast pohlídají. Říkáš už jejich sedmé album? No jestli na těch předchozích hráli to samé, tak to potěš.
Tomáš: No co znám ty starší, tak hráli, ale to nevadí, hlavně, že to šlape!
Petr: No šlape, šlape. Sakra, plagiátoři to jsou dobří. Fakt je to jako dělaný pro ty koncerty, kde se hlavně skáče a paří a řvou se refrény. No jo, už chápu, že to ti Němčouři tak žerou. Ale tak jako jó, v zásadě je to v pohodě. Dobře zahraný, zvukově vymakaný, chytlavý a z tohoto pohledu tomu asi nic nechybí, ale já ti človeče nevím, tohle fakt nebude pro mě. Já si radši pustím starej „Chaos A.D.“, „Roots“, „Burn My Eyes“ anebo cokoliv vod SOULFLY, páč tam je to samý a je to alespoň originál. Zkrátka jsem na tom vyrost a těžko teď budu velebit nějaký totální kopírky.
Tomáš: Jo v pohodě chlape. Já ty starší věci, cos říkal, moc neznám, ale tohle se mi fakt hodně líbí. Přesně ten metálek, kterej můžu. Akorát mi na tom vadí, že je to až moc dlouhý.
Petr: No to je fakt. Tak o dva, tři vály to mohlo být kratší a byl bych spokojenější i já. Ale jinak s tím až na to, co sem říkal, nemám problém. Pak dej vědět, až tady budou hrát. Zapaříme.
Tomáš: No hráli tady loni tuším v Abáči, ale moc lidí na ně nepřišlo. Docela blbý.
Petr: Hmmm, my holt nejsme Němci. Co tam máš dalšího?
Spokojenej Tomáš: 8 / 10
Přísnej Petr: 5 / 10
EKTOMORF i nadále pokračují v plagiátorství věcí spojených s osobou Maxe Cavalery. Jiní už nebudou, a proč taky, když jsou tolik úspěšní? Navíc jim to šlape pořád dobře a formálně lze nahrávce vytknout jen máloco. Prostě další deska EKTOMORF.
6,5 / 10
Zoltán Farkas
- kytar, vokály
Csaba Farkas
- basa
Tamás Schrottner
- kytara
József Szakács
- bicí
1. Outcast
2. I Choke
3. Ambush In The Night
4. I’m Against
5. We Rise
6. Red I
7. Who Can I Trust (Prayer)
8. Leave Me Alone
9. Fuel My Fire
10. I Confront My Enemy
11. Hell Is Here
12. Chamunda
What Doesn't Kill Me... (2009)
Outcast (2006)
Live and Raw - You Get What You Give (2005)
Instinct (2005)
Destroy (2004)
I Scream Up To The Sky (2002)
Kalyi Jag (2000)
Ektomorf (1998)
Hangok (1995)
-bez slovního hodnocení-
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.